Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je základem každého pracovního prostředí. Zaměstnavatelé mají ze zákona povinnost zajistit školení BOZP, aby minimalizovali rizika a ochránili zdraví svých zaměstnanců. Jaké typy školení existují, kdo je musí absolvovat a jak často je třeba je opakovat? Cílem tohoto článku je přehledně vysvětlit dělení školení BOZP a jejich povinnosti podle platné legislativy.
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je široký interdisciplinární obor, který se týká všech aspektů pracovní bezpečnosti a zdraví zaměstnanců.
Podle § 103, odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen zajistit školení BOZP pro své zaměstnance, které odpovídá jejich pracovnímu zařazení a rizikům spojeným s vykonávanou prací. Toto školení je nutné nejen při nástupu do práce, ale i při změně pracovního zařazení, druhu práce nebo zavedení nové technologie. Školení musí být pravidelně obnovováno, aby zaměstnanci byli informováni o aktuálních právních předpisech a bezpečných pracovních postupech.
Zaměstnavatel je povinen určit, jaká školení jsou potřeba, jak často se mají opakovat a jak budou znalosti ověřovány. Rovněž je nutné vést dokumentaci o provedení školení.
Dělení školení BOZP
Školení BOZP lze rozdělit do několika kategorií podle jejich zaměření a účelu. Každý zaměstnanec by měl absolvovat odpovídající typ školení v závislosti na své pracovní pozici a rizicích, se kterými se setkává. Jaké druhy školení BOZP existují?
1) Všeobecné (základní) školení BOZP
Toto školení poskytuje základní přehled o bezpečnosti práce a právních předpisech. Provádí jej odborně způsobilá osoba v prevenci rizik nebo vedoucí zaměstnanec, který absolvoval speciální školení pro vedoucí pracovníky.
📌 Kdy se školení provádí?
✔ Vstupní školení – při nástupu nového zaměstnance.
✔ Opakované školení – v případě změn legislativy nebo interních předpisů.
2) Školení na příslušném pracovní místě
Toto školení je zaměřené na konkrétní pracovní úkoly a provádí jej přímý nadřízený zaměstnanec.
📌 Co školení zahrnuje?
✔ Seznámení s riziky a ochrannými opatřeními.
✔ Praktický zácvik – přidělení patrona (zpravidla min. 1 týden).
✔ Seznámení s místními bezpečnostními předpisy, umístěním lékárničky a knihou závad.
3) Speciální (profesní, odborná) školení
Určené pro pracovníky, kteří vykonávají činnosti s vyšší mírou rizika. Toto školení provádí osoba se specializovanou kvalifikací (např. revizní technik elektrických zařízení).
📌 Příklady specializovaných školení:
✔ Obsluha motorových manipulačních vozíků
✔ Svařování
✔ Práce na elektrických zařízeních
4) Mimořádná a konkrétní školení k potenciálně nebezpečné činnosti
Tato školení se provádějí v případě mimořádných okolností, které mohou mít dopad na bezpečnost práce.
📌 Kdy se mimořádné školení provádí?
✔ Po pracovním úrazu
✔ Při zavedení nového pracovního postupu s vyšším rizikem